NEMOCNÉ OČI
Nemocné oči se na mě koukají
nemocné jako z cizího světa
Nejvíce neděsí samota
nejvíce děsí nehybnost,
kterou si umím představit
Je na co vzpomínat
Nehybnost,
která znamená ztuhlou smrt
To divné slovo tělo,
které teď ztratilo
sexy přízvuk
a lampy doutnají
jak mlha v navlhlých
ranních křovích
Uvidím ještě někdy
tebe
Spálený popel
přinese soli do prsti
žírné
Co může uživit sevřený
ve stěnách urny
Co zmůže hrob,
kde kolem teplo
a smutno a tma
a proto strach
Co vůbec změní na tom,
že nechápu vůbec nic.
.
Je těžká hodina,
ve které hoří
pece
zmučených představ
zmámených drog
a digitální číslíčka
v hodinkách
se pomalu přesýpají
rozsýpají v čas
ve věčnost, která není
nehybnost
ani pohyb
jenom třpytění
vzdálené tiché chladné
a horké
hvězdy.
(Smrtelná hodina)